středa 29. února 2012


Arťas byl na dovolené,
no a aby vůbec mohl vyrazit, musel si pro nás sehnat hlídání, a abychom jej na prázdninách u tety Kačí nějak neotravovali, poslal nás hodně, hodně daleko, přes 3 200 km. Až teprve po návratu jsme ale zjistili pravý důvod, proč Artís toužil po odpočinku. Nejdřív na něj zíráme, jak nám za týden zhubl, vyrostl a zmužněl, ale to největší překvápko si nechal až na doma. Zřejmě zaslechl, že se s ním chystáme již tuto sobotu do psí školky, a tak si řekl, že mu ještě něco schází do pořádného psího předškoláka. 
„Už jsem přezubil …hmmm…. No jasně, páníčky určo prudí, že sem tam ještě učůrnu.“ 
Nevím, jak s ním teta Kači v Plzni kouzlila, ale už pátý den ani loužička. Za tento úspěch se mu snažíme odvděčit tím, že překonáváme naši lenost a pravidelně venčíme.
A na další spolupráci přísaháme
T & Z

úterý 7. února 2012

Pořád zima... pořád padá sníh a zuby.


Další foto z oblíbené série "Kdysi a nyní" - vlevo možno viděti buřítkovitého krtka, zatímco vpravo zdatnou, lovecky vyvinutou ondatru.
Co se týče novinek, už jsme na vlastní oči viděli Arťasův zub, jenž se znedadání ocitnul mimo dutinu ústní. Poprvé se tak stalo o víkendu v Abertamách, kde náš pejsánek pobavil společnost (až na jednu výjimku) když se mimo jeho dutinu ocitly ještě daleko horší substance, než zuby, a umístil je výjimce přímo na mikinu.
Další zub, tentokrát přímo takříkajíc tesák, jsme našli doma. Ještě pár, a bude to na řetízek :)

Zimní sporty Arťase lákají jako všechno ostatní, a ze stejných důvodů jako všechno ostatní - když vidí sníh, začne ho ohlodávat, když vidí běžky, začne je ohlodávat, když vidí dítě bezmocně vězící v oteplovákách - začne jej ohlodávat. Bohudík je stále ještě dost roztomilý na to, aby se rodič začal zcela iracionálně místo přirozené ochrany členů rodiny rozněžněle usmívat nad cupujícím pejskem a řvoucím dítětem.

Artíku, nech tu běžku!


V hospodě se nerad zúčastňuje intelektuálních diskuzí, radši si svým hypnotickým pohledem nechá donést pár piškotů a vodu a zalehne. Tady ovšem napjatě poslouchá, jak Lence vysvětluju svoje výchovné metody:



Tady ještě pár fotek ve sněhu (museli jsme ho trochu lazebnicky upravit v intimních partiích, jelikož než jsme došli domů, tahal s sebou obrovskou kouli ledu :)









A pár fotek z domácího prostředí:

Artísku, udělej "áááá"

Ale no tak, ukaž zuby!

Hodnej buřtíček.


A teď pusť ten foťák!


Už umí spoustu dalších kousků, snad to konečně všechno sestříhám, abyste se mohli podívat.

Und das ist alles für heute, milé děti.