Fasching

Blíží se nám maškarní bál, musim z Arťase nějak udělat bizona :)

Arťas - náruživý gaučmen

Nic moc se neděje, tedy kromě toho, že s Herr Knickem už to seklo, tudíž než se opět vrátí do školy, budu ho muset zaskakovat - tudíž Arťas bude doma každej den 6 hodin sám.

Ale dneska třeba to zvládnul výborně. Přesně vím, jak to probíhá, sotva se zaklapnou dveře... Arťas vzhledem k velkému respektu vůči gauči ani nepomyslí na to, že by se k němu mohl byť jen přiblížit:

Celý den netrpělivě sedí za dveřmi a čeká, až přijdu. Nechápu sice, proč vždycky, když strčím klíče do zámku, slyším cupitání po kuchyni a skok plavmo do pelechu, každopádně Arťasův výraz mi napovídá: Vidíš, celej den tu takhle ležim.
A nehne se, dokuď ho řádně hlasitě za jeho výkon nepochválím :)
A pak hned jdeme ven, Arťásek poslouchá jako hodinky, někdy zase ne - to dostane přes prdel, a pak zase poslouchá a někdy se nám povedou docela zvláštní fotky.
Jako třeba tady z dnešního rána:

Konec světa se plíží...

A nebo o víkendu bylo tak krásně, ale my si nevzali foťák.

A v neděli jsme foťák sice měli, ale už nebylo tak pěkně. No Arťasovi, tomu se to samozřejmě líbí furt.

Tak já jdu spát, abych ho ráno stihla ještě trochu udachmat, než ho na takovou dlouhou dobu opustím :)

* Novinky *

- nedávno jsme na procházce viděli hranostaje. Arťas na infarkt.

- Arťásek žere cibuli, wasabi, kabely, ale nejí rajčata. Je to muj kluk :)

- konečně jsme si po dvou letech zapojili televizi. Veliké zklamání. Horst Fuchs a jeho různé variace ovládají místní televizní průmysl. A ze všeho nejvíc Arťas nenávidí mluvící houbu, nebo co to je.

- připravujeme se na nocování v přírodě. Jelikož to vypadá, že nebude úplně teplo, koupili jsme Arťasovi na noc slušivý oblek a cvičíme si spaní ve spacáku. Arťas se s ním zcela ztotožnil, nejenže se v něm rád rochní, ale schovává si do něj vzácnosti.

Tady do spacáku např. pečlivě zahrabává prasečí ucho:

- záhada: oba konce nabíječky na mobil už jsem našla pod postelí, ale kabel nikde.

-  moc se mi nechce chodit ven, protože už mě ten sníh nebaví, ale Arťas se ho neomrzí. Takhle se schválně vystavuje u okna, aby bylo vidět, jak hroozně je smutnej a aby mě nakonec jako obvykle tím svým kukučem ven donutil.

No a venku, to už je jako obvykle - strčí čumák do sněhu a jede takhle pomalu až do Schwarzenbergu :)

V novém roce...

... všechno při starém...

Arťásek je pořád stejně hodný a poslušný :)

Ještě před Silvestrem jsme podnikli výlet na staré známé Hromnické jezírko. Arťas byl ale na svého psího kolegu trochu moc hrr a Piškotovi se evidentně moc nelíbilo, když mu Buřťajs visel na krku (nebo se o to alespoň neustále pokoušel) - což mu také velmi rychle a velmi důrazně naznačil.
Co se ale Piškotovi líbilo moc, byl pach zvěře, takže zmizel asi na půl hodiny. My mezitím čekali v nedaleké hospůdce a Arťas byl opravdu moc hodný. Alespoň než se Piškot zase objevil.

Hlavně si neklást zbytečně malé cíle.

Skupina dobře vypadajících mužů

Na Silvestra byl pak Arťas doma v Plzni, ale snažili jsme se ho před tím dostatečně unavit. A prý byl hodný.

Jak jinak :)

Večírek u novomanželů Slezáčkových si ale přeci jen užil, a to o týden později. Nevím, jestli jsou nějaké fotky, ale pokud ano, bude na všech hrozně moc hodný :)) Štěpán by to možná neřekl, ale ráda bych připomněla, že nic nerozkousal, nikde nic neoznačkoval, nikde se nepoblinkal (čemuž se trochu divím, po tom, co všechno spořádal), čili se rozhodně choval líp, než mnozí jiní účastníci.
V místním podniku si dokonce prostě lehnul a vůbec nezlobil. Ze začátku.

Cestou domů jsme si ještě udělali malý výlet, ale pršelo a my už neměli moc času, tak se jen Arťas trochu zaprasil a šli jsme domů.

Arťas si právě vyrábí bahenní kozačky

Výstavní kousek :)

Ale jedna věc je přeci jen nová, Arťas má nové kšíry. Jedny ztratil, ale stejně ho trochu škrtily... Tak jsme mu koupili nové a ty hned nějak rozbil. Ve zverimexu mi řekli, jestli jsem je náhodou nerozstřihla (samozřejmě, jak jinak, koupím psovi kšíry a hned je pro jistotu rozstříhnu), měl je jednou na sobě a doteď čekáme na vyřízení reklamace. Tak jsme mu prostě koupili nové, vypadá v nich jako Mitch Buchanon (alias mič bjůkenen alias superzáchranář z pobřežní hlídky :)

Arťasovy nové kšíry

To by bylo asi tak všechno, teď musíme běžet ven. Arťas tam rád tráví čas, i když mrzne. Na fouskách má jinovatku, u pindíka velkou ledovou kouli, mezi tlapkama ho často studí sníh, že vykopává jako kobyla, ale lítá tam pořád jako blázen :)