Dneska by Arťáskovi byly tři roky...

Milý Arťásku,

tak už uplynul první smutný rok bez tebe... Nemine den, abychom si na tebe nevzpomněli, na každé větší procházce si říkáme, jak by se ti tam asi líbilo, a často si představujeme, jak byste se asi s Porťasem vyřádili. Určitě bys z něj měl legraci.
Já vím, že asi neexistuje nebe, a i kdyby ano, nejspíš ses tam nenaučil číst a teď nesurfuješ po internetu a nečteš si svůj blog, ale kdyby náhodou jo, ráda bych ti vzkázala, že kdyby ses mohl vrátit zpátky, dala bych ti všechny svoje zvířecí bačkory...

Chybíš nám, buřtíku!