Milý Arťásku,
tak už uplynul první smutný rok bez tebe... Nemine den, abychom si na tebe nevzpomněli, na každé větší procházce si říkáme, jak by se ti tam asi líbilo, a často si představujeme, jak byste se asi s Porťasem vyřádili. Určitě bys z něj měl legraci.
Já vím, že asi neexistuje nebe, a i kdyby ano, nejspíš ses tam nenaučil číst a teď nesurfuješ po internetu a nečteš si svůj blog, ale kdyby náhodou jo, ráda bych ti vzkázala, že kdyby ses mohl vrátit zpátky, dala bych ti všechny svoje zvířecí bačkory...
Chybíš nám, buřtíku!
Žádné komentáře:
Okomentovat