pondělí 18. února 2013

Zimní výprava

Tak máme za sebou první spaní pod širákem, resp. úplně přesně pod skalním převisem.
Arťas je nejspíš kříženec kamzíka, straky a nějakého kašpara. Alespoň se tak celý víkend projevoval.

Rád se kouká z okýnka.
Cesta byla dost únavná, celý den na vodítku, ve vlaku nebo v autobuse, zabavoval se všelijak:

Třeba olizováním paštiky.

Když jsme konečně kolem 8 večer dorazili do Brtníků a pustili ho z vodítka, vystartoval jako raketa a oběhl si kolem nás asi pět koleček. Pak jsme šli a šli dlouho a dlouho, šli jsme loukou a šli jsme strání, klouzali se po zasněžených pěšinkách, ve tmě přeskakovali kmeny a potoky, až jsme došli ke skalám.
Tam jsme se začali drápat nahoru, Arťas provokativně cupital sem a tam, nahoru a dolu a počínal si jako nějaká horská koza.
Uvelebili jsme se pod jedním z převisů, uvařili večeři, Arťas se nekompromisně zmocnil všeho, co naivně leželo opodál a zachumlali jsme se do spacáků.
Arťas dostal kabátek, starý spacák a za chvíli byl tuhej.

Kuk!

Ve spacáku mu ale stejně byla zima a byl neskutečně uražen, že jsme si dovolili ho v mínus devíti stupních nepustit k sobě do spacáku. Nevím, jestli to bylo spíš kvůli tomu nebo kvůli jeho zimnímu pížu, co dostal na noc, každopádně se se mnou ráno vůbec nebavil a nereagoval ani na ty nejoblíbenější laskominy.
Druhou noc jsme se polepšili a přenechala jsem mu svůj fungl nový spacák, ve kterém se už cítil podstatně lépe. I nás s Pavlem, namačkané v jednom spacáku, samozřejmě hřál pocit, že se Arťáskovi dobře leží.


Moderní jídelna v kombinaci kamene a dřeva

Arťasovy nové šaty

Všežravec

Jako kamzící

Tady to klouzalo :)



U ledopádů




Betlém

Večer u ohně - Buřtík hypnotizuje buřtík
Cestou domů padá únava

A doma jsme se celkem rádi svalili do svých pelíšků.


Zimní tažení

Píše se rok 2013 1346. Udatní zbojnící, panoši, rytíři i urození páni se chystají dobýt hrad Džbán.
Sličné děvy s napětím očekávají svo chotě, doufajíce, že na tažení bídně nezhynou.
V třeskuté a tento rok opravdu velmi kruté zimě není boj jednoduchý, jak se můžete přesvědčit na obrazech zachycených níže.


Arttibal Lecter

Na chvílí odlákán od jestřába


Ale většinou má oči jen pro Tequinu

Procházka, tedy chci říci válečné tažení, probíhalo asi následovně: Jsa roztahání na několika desítkách metrů, měl Arťas co dělat, aby stíhal dohlížet na začátek i konec výpravy. Zdržovati se jal pak zejména na jejím chvostu, kdež se nacházela nová zákeřná zbraň udatných panošů - jestřáb Harrisův, u kterého hlasitým kvikotem a zajíkáním dával najevo, jak je z nového přírustku nadšen.
Tento způsob trávení víkendu Arťase naprosto odrovnal, což se projevilo pejskovým třídenním spánkem.

Ale nedá pokoj.

Přines klacíček!

pondělí 11. února 2013

U strejdy Jakuba

Opět se hlásíme z planety Psí.
Ve čtvrtek 7. února Arťase opouštíme a necháváme ho u strejdy Jakuba.
Strejda Jakub má zvířátka moc rád a jistě se o něj dobře postará :)


Poslední foto doma

Vyzvedáváme si ho opět v pondělí krátce po půlnoci, strejda Jakub (v trenýrkách a sáčku s boudičkou v ruce) nás varuje, že se bude psovi pravděpodobně hodně stýskat a že budeme mít co dělat, abychom mu nějak vynahradili skutečnost, že opouští takový ráj na Zemi.
Konkrétní detaily Jakub jako obvykle tají, zkoušíme je zjistit u ostatních.

Otázka: Ty jsi byl s Arťasem v hospodě?
Jakub: Ne.
Otázka: Tak co ty fotky, jak pije pivo?!
Jakub: Jo tohle.. Tak to si nepamatuju.






středa 6. února 2013

Od tý doby, co se Arťas o půlnoci namočil, nějak zlobí.

Lord Buřtemort