... pomalu končí a to ještě ani pořádně nezačaly. Respektive začaly, ale poněkud bez nás. Nějaké změny Arťas jistě zaznamenal, ale intenzivní běhání, spaní pod stanem nebo cestování to zrovna nebylo, jelikož... ano přiznejme si to - jelikož panička je tele.
Takže na procházky najímáme dobrovolníky, popř. se necháme někam odvézt a tam je Artaban vypuštěn a cvičební plán rozpuštěn.
Aspoň to stanování jsme stihli.
Předcházela tomu ovšem dlooouhá procházka a spousta psíků, takže Ludvíček byl i příjemně unaven.
 |
| Tak kampak dneska vyrazíme? |
 |
| S dědou |
 |
| Arťas ulovil poslední kousek chleba :) |
 |
Na oppidu
|
 |
| Buřťajs opět využil chvíle nepozornosti. |
Do stanu jsme se odebrali někdy kolem 3. ráno, a zatímco už všichni leželi, já pořád zápasila se zákeřností zvanou tyčky. Nakonec ale přeci jen zvítězil duch nad hmotou, v tu chvíli se Arťas záhadně přesně na vteřinu vynořil odněkud z houští, vznešeně nakráčel do stanu, schoulil se v rohu a usnul :)
Rovněž si - vzhledem k současným omezeným možnostem - začíná zvykat na pobyt v hospodách, hospodách a restauracích:
A jak poslední dobou ležíme jen doma, začíná Arťas trpět spíše hyperpasivitou. A když se mu náhodou chce ven a mně se nechce, zabaví se sám.
 |
| Udělal jsem snad něco špatně? |
Podruhé na oppidu už byl velký suverén, který rozhodně netrpí pocity méněcennosti ze své výšky. Ač nejmenší, byl ze všech psů rozhodně nejdrzejší. A kupodivu ho nikdo nepokousal. Alespoň ne přes den.
 |
| Arťas spokojeně na zablešeném gauči. |
K večeru jsme ulehli, Heduš ještě vytřepala pár blech a druhý den už byl Arťas zaměstnán u Bleších drah trasa Jivjany - Touškov. Naštěstí to byla konečná - Arťas byl krásně vytrimován a teta ho krom haldy chlupů zbavila i 5 blech - ačkoli nejisté pocity měla ještě pár dní celá rodina, kdykoli nás ze spaní někde píchlo.
O co méně chodíme po starých známých místech, o to více nových poznáváme - často chodíme na návštěvy a oproti zahrádkám a jiným venkovním místům nemá Arťas aspoň v cizích bytech potřebu všechno očůrávat.
Naopak je až neobvykle hodný (= nejdřív všechno několikrát proběhne, všude vleze, všechno očuchá a když mu zakážeme všechno, co vypadá zábavně, lehne si a usne).
 |
Dobrý den!
|
 |
| Na návštěvě v galerii |
 |
| Psí kusy |
Naučili jsme se nový kousek - chytit piškot z čumáku rovnou do pusy. Je to asi tak všechno, co se dá cvičit, aniž by se při tom člověk musel nějak extra pohybovat. A pes vlastně taky, takže to vyhovuje oběma :)
Máme pár hezkých videí, tak snad se brzy objeví i tady na stránkách.
To by bylo prozatím vše. Bylo to ovšem tak namáhavé, že si jdu zase lehnout - navíc Arťas už dávno chrápe, tak mu nechci být špatným příkladem, takže dobrou noc :)
