Sníh... podruhé

Tak Arťas už se podruhé ve svém životě bude rochnit ve sněhu. Když to bylo poprvé, byl ještě docela malinký, ale nevzpomínám si, že by se někdy klepal zimou. Naopak, rochnění je jeho oblíbenou činností (ono vlastně rochnění v čemkoli), je to zkrátka otužilec. Což se o mně zrovna říci nedá, nevím, jestli nebudu mít šok, až přijedu domů...

Copak asi dělá Arťásek...

Arťas na táboře :)

Buřtík právě tráví týden v Litvínově. Každý den prý padne a chrní. A proč? Protože si našel trochu větší kamarády, a ti ho nejspíš udachmají :)

Arťas se teď snaží zapadnout do party, ale snad na něj nebudou mít moc špatný vliv - včera se poblinkal v restauraci...

Klucí, klucí, vemte mě s sebou!

Nezničitelný Buřtík

Asi největší novinkou měsíce října bude, že Arťase přejelo auto. Má ale moc tuhý kořínek na to, aby jej to nějak poznamenalo, takže se mu nestalo vůbec nic. Ovšem tohle zjištění nás u veterináře stálo 65 € + velmi naléhavý pocit nechat ho pojistit.

Jinak se dny poslední dobou ustálily, Artík docela poslouchá - jen tu a tam odběhne za kočkou či vyválet se v mrtvole. Srážka s autem byla nesmírně poučná. Já už se nespoléhám na "snad neuteče" a Arťas už se nevrhá střemhlav doprostřed silnice.

Ještě tenhle víkend bylo tak hezky, že jsme si udělali piknik :)

Arťas ho ovšem netráví válením se na dece, ale vyhrabáváním děr široko daleko. A teprve až když mu kouká jenom ocásek, zvedneme se a jdeme domů :)

V neděli už moc pěkně nebylo, ale jeli jsme se podívat na Hromnické jezírko:

Vlevo svatý Jan, vpravo svatý Jakub a uprostřed Spasitel :)

 Nejdřív se Arťas moc fotit nechtěl, až když jsme vytáhli svačiny, začal zázračně poslouchat :)

S olizováním žab jsem skončil.

Doma jsem začala topit, tak jsem mu posunula pelíšek od topení a Arťas si tam hned našel novou boudu :))

Buřtíka teď čeká týden u sokolníka, snad nebude moc zlobit, aby ho za trest nepředhodil jestřábovi...