We're back! :)

Po menší pauze se opět vrhám ke klávesnici, rozsvěcím monitor, protahuji prsty a vzpomínám, co všechno se za poslední dobu událo....

Je konec prázdnin, Arťas jede poprvé na chatu :) Přes všechna varování řádí jak pominutý, brzy se stává středem pozornosti - někdy milým, někdy méně...

Tak copas zase proved?

Arťas odstrkován od kolektivní hry s míčem

Zábava na večírku u něj pak probíhá vcelku stejně, jako u ostatních - olizuje žáby a neví kdy přestat, nakonec se několikrát pobleje všude možně (jen ne na záchodě) a kde padne, tam usne.

Povíkendové koma

"Tyhle dva já neznam!"

Občas dělá, že je hodný.

Arťáskův odřený ryj

Nakonec vyhrabe půlmetrovou díru do země, díky čemuž má pak ještě měsíc odřený rypák. Ano, byl to večírek podle psího gusta :)

Ludvíček na koncertě

Procházky můžeme opět pomalu začít nazývat procházkami, moje noha se lepší, a tak Arťas zase poskakuje po strništích jako klokan a nadšeně loví myši.

7. září, v den svých prvních narozenin, si ráno dokonce ulovil hned dvě. Odpoledne jsme šli na obrovskou procházku a večer se Arťas takhle vyvalil:

V září pak podnikáme spoustu výletů:

Naučná stezka - zde: bývalá šibenice

Oblíbené rochnění v bahně

Výlet do kláštera v Chotěšově

Jasně, že nikam nepolezu...

... jenom tu trochu prozkoumám ty hroby...

Kde to jde, se koupeme, protože z Arťase je opravdu náruživý plavec. A taky náruživý provokatér - když si s ním jiní psi nechtějí hrát, protože jim třeba malý neunavitelný skákající a štěkající pes přijde otravný, prostě na ně tak dlouho doráží, dokud je něpřiměje k nějaké akci. Většinou je to pokus o kousnutí a většinou to Arťase upřímně potěší :) Jediný úraz, jaký poslední dobou utrpěl, byla lehce poraněná packa a to nejspíš od hrabání. Inu, i zázraky se dějí.