A taky musí člověk trochu přivřít oči nad jeho krvelačností - ale to bude tím, že v těch zubech ještě nemá takový cit.
Má za sebou druhé očkování - po injekci řval jako tur a po čipu předvedl parádní agónii. Tu ostatně předváděl ještě dva dny potom. Víkend opět strávil s oním crazy jezevčíkem, ale tenktokrát se před ním Filip schovával na gauč.
Už umí pěkně sedni --> lehni (i když na to má trochu vlastní styl - zaštěká na mě, vyskočí a ze vzduchu spadne rovnou do lehni, popř. ze sedni jen tak mimochodem sklouzne zadkem a leží - prostě frajer :-), tak teď cvičíme lehni --> sedni, což je, nevím proč, pořád trochu problém.
Už se seznámil blíže i s Viky, měl málem infarkt když na něj na pozdrav štěkla. A taky s Jackem, ale s tím se zná zatím jen tak... od vidění, řekněme.
Sem tam učůrne někam, kam by neměl, ale když člověk tuší, že to na něj jde, a zamává před ním třeba biftekem, tak jde hezky poslušně na noviny :-)
A dneska se kupříkladu vykadil přímo na cédéčko o Egyptu. Nehledáme v tom žádnou zákeřnost ani nevychovanost, jen nám tím chce zřejmě naznačit, kam letos na dovolenou nechce.
| Bít či zabít, to je, oč tu běží! |
To je samozřejmě jen takový vtip. Arťase vůbec nemlátíme, jelikož je to pro něj nejspíš jen něco jako afrodiziakum. Když už je v takovém transu, že kouše jako blbec, a člověk by ho nejradši plácnul, je to pro něj, jako kdybyste řekli: kousej ještě víc, kousej ještě víc!
Tak zkoušíme takovou kombinaci vrčení, cenění zubů, úplatků a útěku :-)
Jo a ještě jedna věc se stala nová. Arťásek se urazil. Poté, co jsme ignorovali kňučící hlavičku, která se v kmitočtu asi 10x za vteřinu objevila lehce nad úrovní gauče, nastalo hrobové ticho. Pokaždé, když neslyšíme žádné kousání, hrabání, lezení v odpadcích, trhání či škrábání, zneklidníme. A našla jsem ho ležet pod gaučem. Tak jsem na něj zavolala, nic. To se většinou nestává. Natáhla jsem se pro něj a Arťas konečně zareagoval - odešel až dozadu, abych na něj nedošáhla!
Tak jsem lstivě otevřela gauč a vytáhla ho, a vzala nahoru, aby se teda jako neřeklo.
No a po jídle jsem ho nechala zase dole a všechno se opakovalo. S tím rozdílem, že tentorkát zalezl tak hluboko, abych ho už opravdu neotravovala.
Žádné komentáře:
Okomentovat