Den 3. SAMOTA

                                                                                         29. 10. 2011

Ráno začíná tradičně - nekompromisním a nezaměnitelným budíčkem v 6. Ještě ani nemáme pořádně otevřené oči a už mu házíme míček. Jdu spát a usínám docela dobře, i přes vytí na chodbě. (Je totiž Tomovo).

Dneska budeme trénovat samotu. Postupně ho necháváme na chodbě samotného a tváříme se, že je to úplně normální. Což jde těžko, protože on je opravdu statečný a hodný a sladký a poslušný a chytrý a zkrátka roztomilý tak, že by ho člověk nejradši pořád chválil.

Spinká skoro celý den, stejně jako páníček :)

Na procházce se zase trochu vzpíral, abych si náhodou nemyslela, že je nějaký trouba, který bude skákat, jak já si písknu, ale když na nás zpoza plotu zaštěkal dobrman - to upaloval jako čert.

Jinak už ale běžel moc hezky, i když u toho ještě tu a tam pokníkává - přeci jen, je to velké příkoří :)

Další cvičení samoty probíhá docela dobře, ale tvářit se jako by nic, když je takovej slaďoučkej, trhá srdce. Když byl včera unavený, zvládnul i hodinu, déle jsme to zatím nezkoušeli, ale asi by to také vydržel. Dnes ho necháváme každou chvíli samotného, hotové galeje. Hlavně pro nás. Šla jsem asi na deset minut až před dům a byl doma úplně, ale úplně sám, a když jsem se vrátila, už trochu kňoural. Snažíme se všechno dodržovat, žádné srdceryvné loučení, žádné jásavé přivítání, zkrátka jako by nic. Ale začíná mi připadat, že jednodušší, než ho ignorovat, by snad bylo domluvit se v práci, že tam bude celý den se mnou :)

Z druhé procházky se vrátil úplně hotový, vodítku vzdoroval statečně. 

Chvilinku si zdřímnul, chvilinku řádil, pak se najed a zase si zdřímnul... Po večeři ještě trocha trénování samoty - my se trénujeme v pěkně drsným chování, Arťas ve kvílení... Někdy jsou to hotové árie. Ale nakonec to vzdá a jde si lehnout. (Popř. my se s ním před tím ještě trochu pomazlíme, ale to je tajemství.)
Nové poznatky z dneška:

- hračka určená ke kousání není nikdy tak zábavná, jako věc běžná

- Artík má rád mrkev

- půlkilové štěně utáhne několikakilový vysavač (ne, dobře, neutáhne, ale budeme se tvářit, jako že jo, když se o to tak statečně pokouší)