Arťáska už nejspíš štvalo, jak ho máme za svatouška, takže se rozhodl napravit si reputaci. Včerejší noc probíhala asi takhle:
21:00 Artaban ponechán svému osudu v pelíšku na chodbě.
21:30 Začíná rozčíleně kuňkat za dveřma. Dělám, jako by nic.
21:32 Uražen odchází spát.
22:00 Veje tak, že by mu Eva Urbanová mohla závidět.
22:05 Otevírám dveře a ukládám jej ke spánku. Asi po deseti minutách usne.
03:00 Probouzí se, nudí se, dožaduje se pozornosti. Páníček ho přemlouvá, aby spal.
04:00 Nespí.
04:30 Všechno dostatečně prozkoumal a ožužlal, jde spát.
05:00 Začíná kňourat. Doufáme, že za chvíli sám přestane.
05:10 Nepřestal.
05:15 Přemýšlíme, kteří sousedi jsou doma a kdy asi tak vstávají.
05:20 Arťas v sobě objevil netušený hlasový potenciál. Doprovází se hrou drápky na dveře.
05:30 Snažím se vystihnout okamžik, kdy neveje, a jako by nic procházím chodbou.
Arťas je nadšen.
Po snídani trénujeme venku jeho oblíbenou chůzi na vodítku - zkouší to, zkouší, ale marně. Nepomůže mu ani vztekání, ani kňučení, ani ten jeho ukřivděný kukuč. Nakonec poslušně šupajdí, trochu vyjevený z krákání a vrkání a vlastně všeho, co kolem sebe slyší. Za chvíli je mu ale ziminka, tak jdeme hned domů.
Odvážného lovce v sobě zatím nechává dřímat.
Dneska nás čeká první cestování - modlíme se, aby to snášel dobře, protože bychom s ním rádi cestovali hodně. Jízda autem mu ale nedělá větší potíže.
Vlastně celou cestu chrápe. První zastávka je ve Čbánu. Artík tam lítá jako blázen a je mu úplně jedno, že mu Viki naznačuje, kdo je tam doma a kdo na návštěvě. Naštěstí je Viki pejsek s nadhledem, a tak první setkání s cizím psem proběhlo hladce. Arťas ještě nemá všechny očkování, tak je nedáváme moc k sobě, ale na Viki se třese aspoň ze vzduchu. A pozor - už sešel první schod!
Další návštěva je na Oseku. Tady na něj čeká Filip, trochu crazy jezevčík, který skáče až ke stropu. To na Arťase udělalo dojem, tak je radši necháváme každého v jiné místnosti. A asi chce také zapůsobit, a to přímo na novém koberci. Bravo, Artabane. Takový výkon, to rozhodně jen tak někdo nezvládne.
Jdeme spát, dnešek byl docela náročný a v jedenáct už spí jako dřevo, tak snad mu to dlouho vydrží!
A tady se ještě můžete podívat, že v autě opravdu moc nervózní není - chtěla jsem si natočit, jak legračně leží, a on přitom hluboce meditoval :)
21:00 Artaban ponechán svému osudu v pelíšku na chodbě.
21:30 Začíná rozčíleně kuňkat za dveřma. Dělám, jako by nic.
21:32 Uražen odchází spát.
22:00 Veje tak, že by mu Eva Urbanová mohla závidět.
22:05 Otevírám dveře a ukládám jej ke spánku. Asi po deseti minutách usne.
03:00 Probouzí se, nudí se, dožaduje se pozornosti. Páníček ho přemlouvá, aby spal.
04:00 Nespí.
04:30 Všechno dostatečně prozkoumal a ožužlal, jde spát.05:00 Začíná kňourat. Doufáme, že za chvíli sám přestane.
05:10 Nepřestal.
05:15 Přemýšlíme, kteří sousedi jsou doma a kdy asi tak vstávají.
05:20 Arťas v sobě objevil netušený hlasový potenciál. Doprovází se hrou drápky na dveře.
05:30 Snažím se vystihnout okamžik, kdy neveje, a jako by nic procházím chodbou.
Arťas je nadšen.
Po snídani trénujeme venku jeho oblíbenou chůzi na vodítku - zkouší to, zkouší, ale marně. Nepomůže mu ani vztekání, ani kňučení, ani ten jeho ukřivděný kukuč. Nakonec poslušně šupajdí, trochu vyjevený z krákání a vrkání a vlastně všeho, co kolem sebe slyší. Za chvíli je mu ale ziminka, tak jdeme hned domů.
Odvážného lovce v sobě zatím nechává dřímat.
Dneska nás čeká první cestování - modlíme se, aby to snášel dobře, protože bychom s ním rádi cestovali hodně. Jízda autem mu ale nedělá větší potíže.
Vlastně celou cestu chrápe. První zastávka je ve Čbánu. Artík tam lítá jako blázen a je mu úplně jedno, že mu Viki naznačuje, kdo je tam doma a kdo na návštěvě. Naštěstí je Viki pejsek s nadhledem, a tak první setkání s cizím psem proběhlo hladce. Arťas ještě nemá všechny očkování, tak je nedáváme moc k sobě, ale na Viki se třese aspoň ze vzduchu. A pozor - už sešel první schod!
Další návštěva je na Oseku. Tady na něj čeká Filip, trochu crazy jezevčík, který skáče až ke stropu. To na Arťase udělalo dojem, tak je radši necháváme každého v jiné místnosti. A asi chce také zapůsobit, a to přímo na novém koberci. Bravo, Artabane. Takový výkon, to rozhodně jen tak někdo nezvládne.
Jdeme spát, dnešek byl docela náročný a v jedenáct už spí jako dřevo, tak snad mu to dlouho vydrží!
A tady se ještě můžete podívat, že v autě opravdu moc nervózní není - chtěla jsem si natočit, jak legračně leží, a on přitom hluboce meditoval :)
Žádné komentáře:
Okomentovat